" Dokud jsi mlád trampuješ , dokud trampuješ jsi mlád "
Další fotky na
nebo
Dále se podívejte na stránky :
Čaryfuka www.countrycihelna.wbs.cz
Protivínský Lišák www.camplisak.wbs.cz
T.O.Psanci www.topsanci.wbs.cz
Tak co tak úvodem říci o sobě? Není žádným tajemstvím, že tu svoji fousatou bradu vláčím po světě už přes šest desítek let a za tu dobu mi stačila nahodit interesantní šedivý melír. Nebývalo tomu tak vždycky, ale tak to prostě chodí. Pořád jsem sice kluk jako buk, ale spíš už takový, co je chráněný památkovým úřadem. Přes to všechno mě to táhne do lesů a k vodám, za září táborových ohňů, čarovných západů slunce i tajuplných mlhavých rán.
Říkají mi Jožin, snad proto, že už jsem od mládí jezdil na vodu a vymetl kdejakou louži a tak ten predikát „Z bažin“ tenkrát docela seděl. Pak už se to se mnou vezlo a konec konců člověk přivykne na všechno.
Své hnízdo mám v Budvar City, kde jsem skoro čtyři desetiletí hákoval v tamním divadle, než mě stařecké neduhy víceméně donutily opustit prkna co znamenají svět. Je to divné, ale místo toho abych se radoval že už jsem v penzi, mi to vlastně schází a tak se občas i prohrabuji fotografiemi z nichž pár vám tu nabízím a ostatní si můžete prohlédnout na www.jozinsatan.wbs.cz
Jak už jsem říkal – již v mládí, kdy jsem jako malý skautík vyjeveně zíral na tanky bratrské pomoci jsem pochopil, že nejlepší to bude na svobodné zelené stezce a od té doby nosím trampský cejch. Po dlouhá léta jsem byl členem českobudějovické T.O. Satan, ale pak jsem si řekl, že už je nejvyšší čas si ten život také trochu organizovat po svém a přestat být sešněrovaný určitými regulemi a pravidly měnícími se v dogmata. A tak jsem tedy v současné době jako T.S. na „freifussu“, ale na tramping, staré kamarády nebo kempy jsem nijak nezanevřel. Občas někde člověk slyší jak trampů ubývá, jak nikdo nejezdí… a zejména ti mladí. No, já si to nemyslím…
Jistým důkazem může být i existence webového občasníku JIŽAN, zabývajícího se vším, co třeba jen vzdáleně voní jehličím, dálkami a také tak trochu tou konfederační historií (když už jsme na tom Jihu, že?). Myslím, že právě práce na něm mě vřadila do skvělé společnosti držitelů Trampského Oscara. Mezi kamarády si to Jižan zamířil už 85x a i když jej samozřejmě provázely mnohé neduhy a nepřízeň mocných je tu, a věřím, že bude i nadále. I odkaz na to jak se k němu dostat naleznete na této stránce.
Co se týče její dlouholeté tváře jak jí mnozí znají… Je jisté, že už potřebovala změnu a tak jsem provedl jisté úpravy, které jsou právě v chodu… Ale co, snad tak alespoň bude mít trochu současnější tvář a to, na co jste byli zvyklí stejně zůstane. Zrovna tak jako kontaktní adresa, kam můžete směrovat své odkazy. A protože jsem stejně jako vy infikován tím toulavým bacilem, věřím, že se s vámi – stejně postiženými – budu i nadále setkávat nejen na této stránce, ale především ON THE ROAD.
Ahoj
OFICIÁLNÍ STANOVY SPT ČERNÝ OFCE
Tak jako Hospodin předal Mojžíšovi na hoře Sinaj své Desatero, tak jako Allah nadiktoval Prorokovi svůj Al Koran, stejně tak mocná Erika osvítila ještě před svým svatořečením naši mysl a dala podnět ke vzniku Černých Ofcí.Z parkoviště aut u vlčího výběhu v Srní pak ve stejnou chvíli vytvořila poutní místo, kde už se jen čeká na nejbližší zázrak, který se jistě dostaví.Prvním zázrakem, z něhož vznikl podnět k svatořečení byl ten, že dokázala stanovy a plán na vznik SPT Černý Ofce včas předložit tehdy
ještě žijícímu šerifovi Arturovi, který jej schválil a uvedl do života.
§ 1. Černý Ofce nejsou trampskou osadou po běžně přijímaném způsobu. Jsou pouhým volným sdružením kamarádů a přátel trampingu a podle toho se také chovají.
§ 2. Černé Ofce nikoho nediskriminují. Jejich členem se může stát každý, kdo byl alespoň jednou vyhoštěn z trampského společenství, komu bylo vyhrožováno právníky, kdo byl pomlouván či jinak donehostován nebo si to alespoň osobě myslí. Kdo v sobě objeví tato kritéria a přesto nechce vstoupit obávaje se případných sankcí (už i to by byl důvod), může být jmenován Čestnou ofcí.
§ 3. Tiskovým mluvčím Černých Ofcí se může stát každý člen, který má v tu kterou chvíli odvahu se do toho pustit. Může se tedy stát, že v danou chvíli mohou vystupovat mluvčí třeba tři, aniž by to bylo na úkor jejich projevu. Neexistuje přednostní právo a hlas jim nemůže být odebrán.
§ 4. Stejně tak si Černý Ofec může přivlastnit jakoukoliv funkci, která by mu vyhovovala, pokud zároveň neohrožuje post hlavního Bači. Může se však stát Podbačou či Podbačicí.
§ 5. Členové spolku se zdraví pozdravem „Béééééé.“ Stejným citoslovcem pak vyjadřují svou pochvalu či mrzutost, pak záleží na odstínu intonace. Stejné zvuky mohou vydávat přesunují-li se někam kam je to zrovna netáhne, či nelíbí-li se jim trasa hnaní.
§ 6. Na svých přesunech a při svém jednání jsou vždy řízeni Sv. Erikou, která je pro stádo konečným arbitrem a která svým Ofečkám našeptává, ba přímo přikazuje, jak se mají v té které situaci chovat a celkově ovlivňuje i běžný civilní život stáda. POZOR! Neuplatňuje se zde obhajoba tipu :“ Já nic, to Erika!“
§ 7. Černý Ofce nejsou nesourodým, zmateným stádem bez pastýře. Nemají sice svého šerifa, ani krále či předsedu, přesto tyto funkce nemůže vykonávat žádný z nich.
§ 8. Stádo Černých Ofcí je moudře vedeno imaginární šumavskou bohyní Erikou a ta je silou své vůle za každých okolností plně ovládá. Jelikož se jedná o postavu duchovní a nadpozemskou, může si ji každý ve svých vilných představách ztvárnit jak chce. Vždy se však musí jednat o mladou, dlouhovlasou brunetu, v napasovaných černých elastických kalhotech a tričku s velkým dekoltem. Sv. Erika se zásadně zjevuje pouze v černých tangách a průsvitném černém tričku (pokud možno zvlhlým šumavskými mlhami). Jiné spodní prádlo zásadně nenosí
§ 9. Sv. Erika je neodvolatelná. Pouze o svém svátku Sv. Eriky může být znovu symbolicky potvrzena ve své funkci
§ 10. Sv. Erice, jako jediné ze stáda, přísluší titul Bačice, ženský to ekvivalent názvu bača. Ostatní jsou pouhými ofcemi s povinností podepisovat se vždy v jednotlivém čísle (Ofec Jožin, Ofec Tom, Ofec Kajk, Ofčice – pozor zde je možná vyjímka, použít lze i výraz Ofčina – Petra….)
§ 11. Uskupení Černých Ofcí nezná datum svého vzniku. Přinesl jej sám život a nějaký čas trvalo, než se jednotlivé kusy zhoufovaly do stáda. Proto je za významný den stáda určen 2. Duben – den Sv. Eriky, už i proto, aby pomlouvači nemohli tvrdit, že se jedná o apríl.
§ 12. Svátek Sv. Eriky musí připadat vždy na neděli, aby jej Ofcové a Ofčice mohli řádně oslavit. Náhradním a nejbližším tomuto datu slavným dnem je pak úterý, ať už předsunuté nebo zasunuté. Tento svátek je stejně pohyblivý jako velikonoce. Slaví se zásadně na Kolibě, v případě hezkého počasí na Salaši. Obé se nachází u Ofce Toma a tímto se tento pozemek vyhlašuje svatým místem, na němž budeme vyhlížet příchod Mesiášky.
§ 13. Všechny důležité změny ve stanovách (navržené Erikou) jsou, za jejího dozoru, s konečnou platností rozhodovány pouze na Kolibě.
§ 14. Každý člen stáda je oprávněn, ba přímo povinen se s každým nápadem či návrhem obrátit nejprve přímo na Eriku a vyžádat si její radu i konečné resumé.
§ 15. Konečné resumé je konečné resumé!
§ 16. Při výskytu jakéhokoliv problému je nakonec vždy správný ten Eričin a každý Ofec či Ofčice jsou povinni se jej držet. Svůj nesouhlas mohou vyjádřit pouze protestním “Bééééé.“
§ 17. Sv.Erika rozhoduje o všem, vždy a všude! Proti jejímu rozhodnutí není odvolání!
§ 18. Jedině Sv. Erika disponuje přednostním právem hlasu a neomezenou dobou projevu. Nabízeny mohou být pouze technické připomínky v té nejstručnější podobě.
§ 20. Černé Ofce nemají žádnou trvalou pastvinu. Zimu tráví v teple koliby a až na jaře je Erika vypouští z jednotlivých ohrad. Může se pak stát, že se zatoulají do lokalit řádným životem žijícího trampstva. Pokud se stádo chová tak jak má (pije, kouří, přejídá se, chce se množit…) je zde pochopitelně odmítáno, na což reaguje vítězným :“ Bééééé“ (v překladu znamenajícím …“ Je to dobrý, nic se nezměnilo.)
§ 21. Oblíbenou Ofčí hrou jsou Berany, berany, duc.
§ 22. Žádný člen nereaguje na nabídku stříhání rouna. V případě nátlaku se stádo shlukne kolem nejsilnějšího jedince a provádí Berany, berany, duc společně.
§ 23. Nejostřejším výrazem jaký může Ofec použít je nadávka „Rány Matějíčkovy!“, použitelná ovšem kdykoliv
§ 24.Tak jako Jehovisté pilně shánějí ovečky do svého stáda, je i Černá Ofce ponoukána k hledání nových duší, vyznávajích učení jejího stáda. Pokud se jí daří, může jí ve vyjímečných případech i štípnut odpustek.
§ 25. Černé ofce nemají vlastní hymnu. Pokud už jsou donuceny k účasti na slavnosti jakékoliv ceremonie, zpívá každá ofce zrovna tu, kterou jí v tu chvíli Erika našeptá. Činí tak s velkou vervou… a pokud se jim přesila zdá být značnou, shluknou se do malého stádečka kde potichu protestně pobekávají.
§ 26. Každý řádný nebo čestný člen SPT jest oprávněn nosit viditelně na pravém rukávu rozeznávací cejch a další jeho povinností je pak lhát o významu, co zkratka SPT vlastně znamená. Každý nový výraz by měl být zaznamenán do plemenné knihy k případnému dalšímu využití.
§ 27. Barevná kopýtka Ofčic nejsou na újmu jejich cti.
§ 28. Mezi plnohodnotná Ofčí oslovení budiž zaveden výraz ŠNEJDLÍK, kterýžto titul doložen jest již v dobách dilividuálních praofcí a potvrzen bájným vyprávěním starců. Tohoto názvosloví jest možno užívati jak v případě kladném – pochvalném („Ty jsi Šnejdlík“), tak i opovrženíhodném – odsuzujícím („Ty jsi Šnejdlík“). I zde jest důležitým vodítkem tón a intonace použití.
§ 29. Vlajka spolková s nezaměnitelným označením cechu buďtež v dobách poklidných, dle ročních období, pietně vyvěšena v prostorách koliby či salaše a vyzvedávána jen pro potřeby hnaní Ofcí na jiné pastviny. Taktéž s úctou jí příslušející vrácena má býti Ofcí zodpovědnou a jí střežící po dobu výpůjčky.
§ 30. Pokud má býti vlajka spolková použita a vyzvednuta k podobným či jiným účelům rituálním, staniž se tak jen v případě, že bude doprovázena čestnou stráží složenou nejméně ze dvou Ofcí.
§ 31. Černé Ofce zodpovědně prohlašují, že nemají pranic společného s předrevolučním převýchovným a škodlivým televizním programem POHÁDKY OFČÍ BABIČKY, majícími za úkol zdiskreditovat v očích školní mládeže ohrožený druh Canis Lupus (Vlk obecný), ba právě naopak. V případě hnaní stáda si každý Ofce pravidelně pořizuje nějakého toho vlka „na doma.“A kromě toho, jak už dnes každé správně převychované dítě ví, „beránek se nepásl u lesa,“ alebrž „bezhlesa.“ (Zkuste si zabečet když máte plný mulec).
Mapa stránek